|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Vliv prasete divokého na vegetaci semixerotermních trávníků
Horčičková, Eva ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hejcmanová, Pavla (oponent)
Předmětem studia této práce jsou disturbance způsobené prasetem divokým (Sus scrofa) a jejich vliv na vegetaci semixerotermních trávníků (Festuco-Brometea) s dominujícím druhem Brachypodium pinnatum. Výzkum se odehrával ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách. Rytí divokých prasat tvoří důležitý zdroj disturbančního režimu v této opuštěné, původně zemědělské krajině. Vegetace uměle vytvořených disturbancí byla porovnávána s nenarušenými kontrolními plochami i s vegetací disturbancí přirozených. Experimentální plochy byly založeny v létě 2007. Po zaznamenání původní vegetace došlo k mechanickému odstranění drnu. Následná sukcese byla každoročně sledována. Zároveň bylo třikrát ročně prováděno mapování přirozených disturbancí v okolí experimentálních ploch. Důvodem bylo zjištění potenciálních zdrojů diaspor a frekvence jevu na krajinné úrovni. Taktéž byl vytvořen seznam všech nalezených druhů v okruhu 2 m, 4 m a 16 m od experimentální plochy. Výsledky: Disturbance zvyšují druhovou bohatost a prostorovou heterogenitu semixerotermních trávníků. Na experimentálních disturbancích se vyskytovaly druhy, které nebyly zastoupeny v nenarušeném okolí. Tyto druhy patří především mezi hemikryptofyty a druhy s dlouhodobě persistentními diasporami. Složení vegetace experimentálních disturbancí nejeví závislost na...
|
host ::
RSS.